Smyslové vnímání a zpracování

Smyslové vnímání a zpracování je normální neurologický proces organizace vnímání našeho každodenního života. Užíváme smysly k přežití, k uspokojování touhy, k učení, a abychom hladce fungovali celý den. Náš mozek dostává senzorické informace z našeho těla a okolí, vyhodnocuje tyto informace a organizuje cílenou odpověď. Když jdeme do schodů, náš mozek dostává informace, že jdeme nahoru, dopředu a ze strany na stranu. Obvykle bez vědomého úsilí děláme adaptační odpověď. Krčíme a natahujeme nohy, střídáme nohy, kloužeme rukama po zábradlí, udržujeme rovnováhu, udržujeme vzpřímenou polohu a díváme se, kam jdeme. Pravděpodobně si ani neuvědomuje, když naše tělo dělá změny. Většina z nás zná 5 smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Ve skutečnosti nervový systém také interpretuje smyslové informace o pohybu, poloze těla a tlaku.

Podle výzkumu A. Jean Ayres, PhD patří mezi základní senzorické systémy:

  1. Taktilní čití (hmat), které poskytuje informace zejména z povrchu naší kůže od hlavy až k patě o vlastnostech, tvaru, velikosti objektů v prostředí. Říká nám, zda se někoho aktivně dotýkáme nebo zda se pasivně někdo dotýká nás.
  2. Vestibulární aparát nám poskytuje informace přes vnitřní ucho o gravitaci a ploše, o rovnováze a pohybu a o poloze naší hlavy a těla ve vztahu k povrchu země.
  3. Propriocepce, která poskytuje informace skrz naše svaly a klouby, kde se nachází naše jednotlivé části těla, jak jsou napnuté a co dělají.

Tyto systémy se rozvíjí velmi brzy již prenatálně. Spolupracují s dalšími smyslovými systémy jako zrak, sluch, čich a chuť, které se rozvíjí o něco později. Jako výsledek typického smyslového zpracování, sebekontroly, sebeúcty, motorických dovedností a vyšších kognitivních funkcí se mohou rozvíjet jako přirozené vrozené plánování.

Senzorické zpracování je důležité pro tyto každodenní funkce:

  • Akademické dovednosti - dominance ruky
  • Pozornost - zdravý vztah s ostatními (socializace)
  • Sluchová diskriminace - kinestezie
  • Rovnováha - svalový tonus
  • Bilaterální koordinace - posturální stabilita
  • Uvědomování si těla - motorické plánování
  • Poloha těla - sebeuklidnění
  • Emoční bezpečnost - sebevědomí
  • Koordinace oko – noha - sebeobrana
  • Koordinace oko – ruka - seberegulace
  • Jemná motorika - sociální dovednosti
  • Flexibilita - řeč a jazykové dovednosti
  • Síla nebo třídění pohybu - taktilní diskriminace
  • Gravitační bezpečnost - vizualizace (představivost)
  • Hrubá motorika - vizuální diskriminace

Potíže v těchto oblastech mohou být způsobeny poruchou smyslového zpracování.

U poruch smyslového zpracování dochází k tomu, že nervový systém má potíže s regulací, zpracováním a výkladem informací z jednoho nebo více smyslových orgánů. Poruchy smyslového zpracování jsou u každého jiné a také se mohou měnit u jedné osoby různě v závislosti na několika faktorech jako emocionální stres nebo hlad a podobně. Pro některé děti jsou hlasité zvuky děsivé, zatímco jiné rády třískají objekty a hledají zajímavé způsoby, jak vytvořit šum. Podobně, některé děti mohou tolerovat pouze určité látky nebo textury u oděvů, zatímco jiné si mohou vychutnat válení v trávě, písku nebo na koberci. Všechny děti a dospělí mají různé smyslové preference. Zatímco většina dospělých se naučí přizpůsobit jejich konkrétním potřebám, některé děti potřebují vedení při zpracování smyslových informací pro dosažení svého plného potenciálu. Mezi některé příznaky patří: neschopnost soustředit se na činnosti, pokud je tam hluk v pozadí, skákat z jedné činnosti do druhé, negativně reagují na hlasité zvuky nebo si často zakrývají uši, často mohou být neohrabané, mohou mít silnou preferenci pro některé potraviny nebo zápach. Dráždění od bot, ponožek, lístků oděvu nebo různých textur díky poruchám učení nových činností nebo nadměrnou citlivostí na dotek, pohyb, zvuky má tendenci k snadnému rozptylování a způsobuje sociální či emocionální problémy. Neobvykle vysoká nebo nízká úroveň aktivity, špatná koordinace, fyzická nešikovnost nebo zjevná nedbalost, špatná jemná motorika, koordinace, impulzivita, nedostatek sebekontroly, potíže s přechodem, neschopnost odpočinku, nižší sebepojetí, zpoždění v řeči, jazyku, motorických dovedností, zpoždění v každodenních dovednostech (oblékání, krmení), zpoždění v akademickém úspěchu.

Když smyslové informace nejsou účinně organizovány a zpracovány v našem mozku, jedná se o poruchu smyslové integrace. Nervový systém způsobuje neefektivní zpracování smyslových informací, jež můžeme často vidět u dětí, které se narodily předčasně nebo mají diagnostikovanou poruchu ADD/ADHD, poruchu autistického spektra nebo Aspergerův syndrom, dětskou mozkovou obrnu a jiná onemocnění (Kranowitz, 2003).

X