Terapie na podkladě senzorické integrace

Doktorka Jean Ayres je zakladatelkou smyslové integrace. Zasvětila svoji kariéru studováním našich smyslů a jejich úlohu pro mozkové funkce a chování. Doktorka Ayres věřila, že smyslové vjemy jsou výživou pro mozek, stejně jako jídlo je výživou pro naše tělo. Rostoucí mozek dětí potřebuje denní stimulaci různých smyslových činností s odpovídající intenzitou pro potřeby jednotlivého dítěte.

Ayres používala termín "adaptační odpověď". Jedná se o schopnost dítěte organizovat úspěšně cílenou odpověď na podněty z prostředí. Adaptační reakce je možná tehdy, když mozek účinně přijímá přicházející zprávy a reaguje na ně s odpovídajícím řešením. Adaptační reakce pomáhá dítěti získat dovednosti, jako je chůze, běh, jízda na kole, skákání přes švihadlo, kopaní do míče, chytání a házení míče nebo zasáhnout cíl. Čím složitější je adaptační odpověď, tím více organizovanější a efektivnější smyslové zpracování se stává. Vytváří se nervová síť (synapse). Upřesnění adaptačních odpovědí poskytuje senzomotorický základ (integrace pohybu a smyslových vjemů) pro vyšší funkce, které vedou k sebeúctě, sebeovládání, sebevědomí, vysokoškolskému vzdělávání, schopnosti koncentrovat se, schopnosti organizovat, pro abstraktní myšlení a uvažování.

Porucha smyslového zpracování je komplexní problém. Může ovlivnit vývoj dítěte, jeho rozvoj, učení, komunikaci, přátelství i schopnost hrát si. Může postihnout jeden nebo všechny smyslové systémy, což může bránit dovednostem potřebným k efektivnímu fungování během celého dne. U dětí to vede k nadměrné nebo naopak nedostatečné sebeochraně. Jejich nejsilnější smysl může být nejistota. Když se u dětí rozpozná porucha smyslového zpracování, jednou z doporučovaných terapií je cvičení na podkladě senzorické integrace. Terapie zahrnuje vyšetření dítěte, posuzování a hodnocení smyslových systémů, schopností a dovedností dítěte, chování dítěte, léčbu a konzultaci. Pro děti tato terapie zahrnuje obvykle zajímavé a motivující aktivity jako houpání, šplhání, skákání, zapínání, kreslení, překážkové dráhy, hry s míčem a další. Dále můžeme využít fyzioterapeutických technik, které zlepšují fyzické schopnosti, motorickou koordinaci, svalovou kontrolu a jiné. Děti reagují na terapii senzorické integrace zpravidla příznivě, protože jim pomáhá učit se dosahovat a mít úspěch. A to děti milují!